• 771900_92460165-920.jpg
  • 1191636_40304955-920.jpg
Vytisknout

Petr Zachariáš: Klasická homeopatie - otázky a odpovědi II.

Napsal Jiřina Tuháčková.

V klasické homeopatii existují otázky ve kterých mají homeopaté jasno. Na druhou stranu, ale existuje mnoho takových, ve kterých převládá zmatek a odpovědi se různí. Tato témata jsou často kontroverzní a způsobují mnoho sporů mezi zastánci jednotlivých homeopatických směrů. Často slýcháváme o nových homeopatických směrech, které údajně předčí ty původní, mají prokazatelné výsledky a platí v nich jiná pravidla než ta, za dob Hahnemanna. Mnohé z těchto směrů ale v zásadě porušují základní homeopatický zákon, který zní podobné se léčí podobným. Cílem tohoto článku je podívat se na některé otázky, které mi často studenti pokládají a pokusit se je trochu osvětlit.

Otázka č. 1:

Často jsem slyšela o pojmu miasmatické čištění. Jaké léky můžeme použít na miasmatické čištění a co to vlastně znamená? Jaké léky lze použít k vyčištění případu?

Odpověď:

Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme si položit několik podotázek a sice: Co jsou to symptomy a co reprezentuje obraz symptomů? Co je to nečistý obraz symptomů a co nám ukazuje? Co máme na mysli vyčištěním obrazu symptomů případu? Co je miasma? Existuje specifická léčba pro specifické situace jako je tato?
Již Samuel Hahnemann napsal, že zdraví je v těle udržováno životní silou, která ve stavu zdraví udržuje všechny funkce a orgány v rovnováze. Pokud je organismus z této rovnováhy vyveden, snaží se ji znovu nastolit a v té chvíli vytváří symptomy. Náš obranný mechanismus vytváří tyto symptomy za účelem obnovení ztracené rovnováhy a proto nám vzorec symptomů pacienta ukazuje jedinečný způsob, jakým se organismus snaží nastolit rovnováhu. Jelikož ale v případě chronické nemoci existuje udržující příčina v podobě hlouběji uložené predispozice, není schopen organismus samovolně tuto bariéru překonat. Naším cílem je podpořit tyto symptomy respektive podpořit tento jedinečný způsob, kterým se konkrétní životní síla snaží nastolit zdraví. Proto hledáme podobný lék, který je schopen podobný vzorec symptomů vyvolat.

Čistota symptomů je velmi důležitý ukazatel, který nám dává mnoho informací. Obecně platí, že čím jsou symptomy čistší a jasnější, tím je pacientova životní síla silnější, nalezení léku snažší, počáteční zhoršení kratší a prognóza lepší. Tento fenomén je způsoben tím, že čím více je životní síla méně zatížena, tím je silnější a tím lépe je koordinována a díky tomu její projevy mají lepší strukturu a jsou organizovanější. Naopak čím více se organismus pohybuje směrem k nemoci, tím více životní síla ztrácí schopnost koordinace a směřuje ke zmatku, což je jeden z hlavních parametrů nemoci.

Z toho, co teď víme je jasné, že jediný lék, který má schopnost dostat životní sílu do stavu lepšího zdraví, (do stavu lepší organizovanosti a z toho vycházejícího důsledku, že symptomy se stanou čistější a organizovanější) je lék, který je schopen podpořit stávající symptomy, což je nazýváno léčbou (Organon §7). Takový lék nemusí nutně odpovídat všem symptomům případu, jak je často mylně chápáno, ale musí odpovídat jeho nejindividuálnějším a nejpodivnějším symptomům a také jejich intenzitě. Vyčištění obrazu symptomů je tedy přirozený následek správně zvoleného léku respektive léku, který je nejvíce podobný zvláštním a klíčovým symptomům případu v daný okamžik. Takový lék musí být vždy zvolen individuálně, podle nejzvláštnějších znaků, jak je psáno v Organonu v §153.

Někteří homeopaté používají termín miasmatické čištění a říkají důvěřivým pacientům, že je zbaví dědičné zátěže. Toto je absolutní nesmysl a vychází z totálního nepochopení jak Organonu tak základních homeopatických principů. Často je tak pacientům tvrzeno, že miasmatické léky, podle prodělaných nemocí, (např. Tuberculinum při prodělané TBC, atd..) je zbaví náchylnosti k nemocem. Žádný homeopatický lék nezbaví pacienta predispozice k nemocem, protože pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že pacient, po podání léku, už nemůže nikdy onemocnět, protože predispozice je podmínkou ke vzniku nemoci. Správně zvolený homeopatický lék, tím, že podpoří vnitřní obranné procesy, uvede organismus do stavu tzv. senzitivní rovnováhy, ve které, i když je ve stavu zdraví, může být opět vyveden, pokud se setká se stresem (mentálním, emočním nebo fyzickým) vůči kterému chová vysoký stupeň citlivosti.

Další věc je, že ne každý, kdo prodělá TBC vyprodukuje obraz léku tuberculinum. Tento přístup zcela odporuje individualizaci a Hahnemann o něm píše v poznámce pod čarou u §56 v 6 vydání organonu.
Před tímto rutinním předepisováním nevaroval jen Hahnemann, ale mnoho homeopatů včetně Dr. Kenta v jeho Přednáškách o homeopatické léčbě. Lék, který je zvolen jen na základě názvu nemoci není podobný symptomům má většinou jen rušivý vliv a často pouze pozmění symptomy a znesnadní tak výběr přesného léku.

Otázka č. 2:

Jak je to s konstitučním lékem? Někdo říká, že bychom měli léčit po vrstvách a někdo, že můžeme podávat jen jeden lék. Jak je to doopravdy?

Odpověď:

V dnešní době panuje v našich končinách názor, že člověk je nějaký lék a může mít symptomy pouze tohoto léku. Mnoho homeopatů tak říká například: toto je konstitučně Sulphur, protože je vysoký, shrbený, s červeným obličejem, nepořádný, líný, atd... Z tohoto důvodu je mnoho homeopatů přesvědčeno, že každý člověk potřebuje jeden lék, který mu vyléčí všechny nemoci. Na druhé straně existuje druhá skupina homeopatů, kteří tvrdí, že každý pacient má vrstvy léků, které jsou potřeba léčit jedna po druhé a jedině potom je dosaženo vyléčení.

Ani jeden výše uvedený názor není pravdivý ve všech případech. Existují pacienti, kteří potřebují během života jen jeden lék (cca 5% populace - Zdroj: Prof. George Vithoulkas) a naopak pacienti, kteří jich potřebují více v určitém pořadí (cca 95% populace).

Co tedy doopravdy znamená pojem konstituční lék? Pokud řekneme, že někdo je například konstitučně Phosphorus, znamená to, že má tendenci produkovat patologický stav léku Phosphorus v reakci na jakýkoliv stres.

V praxi to známená následující: Máme pacienta, který přichází s určitými potížemi, které dávají dohromady totalitu symptomů léku Phosphorus. Podáme lék a všechny pacientovy symptomy zmizí beze zbytku a on se cítí zdráv. Po nějakém čase dojde k mírným obtížím a pacient se k nám vrátí a my zjistíme, že současné potíže odpovídají opět léku Phosphorus, který opět působí léčivě na pacienta. Po nějaké době zažije pacient emoční šok v podobě úmrtí blízkého člověka a přijde k nám kvůli potížím, které se poté objevily. I tentokrát zjistíme, že symptomy přítomné v daný moment odpovídají léku Phosphorus. Po několika měsících nám pacient volá, že je byl v pořádku, ale nastydl a má kašel. I při tomto nastydnutí nacházíme typické symptomy léku Phosphorus. U tohoto pacienta můžeme říci, že je konstitučně Phosphorus.

Představme si ale jiného pacienta. Přijde k nám a my zjistíme, že potřebuje Veratrum album, které odpovídá současné totalitě symptomů. Po 2 měsících nám pacient řekne, že po léku došlo ke zhoršení, které trvalo přibližně 2 týdny, ale nyní se cítí ve všech ohledech lépe. Jelikož je pacient zlepšen a reakce vypadá dobře, čekáme další 2 měsíce a pacient se stále cítí lépe. V poslední době se u něj ale objevily staré symptomy, které přetrvávají poslední 2 týdny a jedná se o klíčové znaky Nitric acid. Čekáme dál ještě 4-8 týdnů, zda si organismus poradí sám, ale po dalších 2 měsících tyto staré symptomy přetrvávají a dokonce se objevily ještě další, které dohromady dávají čistší obraz léku Nitricum acidum. Pacient je na tom stále CELKOVĚ LÉPE NEŽ PŘED ZAČÁTKEM LÉČBY, ale stále má nějaké potíže, které jsou méně závažné, ale neodpovídají původnímu léku. Podáme tedy Nitricum acidum a pacient se dále vyvíjí směrem k uzdravení. Všechno se zdá být dobré a pacient reaguje na Nitricum acidum, ale po roce se najednou začne potit na hlavě, objeví se výrazná chuť na sladké a začne mít strach ze tmy, což míval jako malý. V tu chvíli vidíme obraz léku Calcarea carbonica, která jeho zdraví posune zase o krok nahoru. Pacient je zdravý, nemá žádné potíže, jen občas 1x za rok má akutní nemoc, která je doprovázena vysokými horečkami a vyžaduje lék Belladonna.

Na těchto příkladech vidíme, že v praxi se mohou stát obě možnosti, i když tato druhá možnost je mnohonásobně častější a vyskytuje se u 95% všech pacientů. Zbývá otázka proč tomu tak je? Proč je u jednoho pacienta zapotřebí jeden lék a u druhého 5 léků? Jak se tito pacienti liší? Je možno poznat, kolik léků bude pacient potřebovat již na prvním vyšetření? Má tato skutečnost vliv na reakci na homeopatický lék, délku zhoršení, průběh a objevení se akutní nemoci po léku, atd? Na všechny tyto otázky lze odpovědět skrze úroveň zdraví. I když se jedná o neobyčejně rozsáhlé a složité téma, lze ve zkratce říci, že čím více predispozic pacient má, tím více potenciálních obrazů léků může vzniknout během života v reakci na stres.

Otázka č. 3:

Mám velký zmatek v potencích. Existují nějaká pravidla jaké potence používat v tom či onom případu?

Odpověď:

Je velmi zvláštní pozorovat fenomén, který se děje na velkém množství homeopatických seminářů, když lektor odebere případ. Velmi málo studentů se ptá, jak došel k onomu léku, ale drtivou většinu zajímá, jakou zvolil potenci. Obecně platí, že volba léku je primární a volba potence sekundární. Na druhou stranu existují obecná kritéria, která nám napoví, jakou volbu potence zvolit.

1. čistota symptomů - jak už jsme řekli, čistota symptomů je ukazatel stavu životní síly a čím více je životní síla silnější respektive čím více jsou symptomy přehlednější a čistší, tím větší potenci můžeme dát.

2. hloubka patologie - obecně platí pravidlo, že čím hlubší je patologie, tím nižší potenci bychom měli dát, a čím více se patologie projevuje formou funkčních změn, tím vyšší potenci bychom měli podat.

Existuje často prezentovaný, avšak zcela mylný názor, že vysoké potence jsou na psychické potíže a nízké na fyzické potíže. Úroveň, kde se manifestuje patologie je závislá na celkové vitalitě pacienta. Ne každý bude na stejný podnět reagovat na stejné rovině a můžeme říci, že čím bude člověk zdravější, tím více se jeho potíže budou odehrávat na fyzické rovině a v těchto případech bude zapotřebí často velmi vysoké potence. Naopak u pacientů s těžší mentální patologií, kde obraz symptomů bude méně jasný, je mnohem lepší zašít s nižšími potencemi.

 

Původní článek najdete zde.

Zobrazeno: 4874x

© Malakulicka.cz, 2013 - 2014. Všechna práva vyhrazena. Kopírování obsahu není bez souhlasu autorek textu dovoleno.
Dotazy nebo připomínky k článkům pište na kulicka@malakulicka.cz.

Malá kulička na Google+